|
|
Raně středověká sakrální architektura Písecka - revize a analýza
NOVODVORSKÝ, Petr
Písecko patří mezi jihočeské regiony, na jejichž území byla v raném středověku vyvíjena značná stavební aktivita. Tehdejší snaha o kolonizaci neosídlené a rozsáhlé lesnaté krajiny dala vzniknout několika důležitým kulturním centrům. Nejstarší z nich vniklo na konci 12. století v Milevsku. Vlivný velmož Jiří zde nechal založit klášter, který obsadil konventem premonstrátského řádu. Při klášteře existovala stavební huť, která ovlivňovala stavební činnost širokého okolí. Jejím přičiněním tak v krajině vyrostlo množství venkovských kostelů, jejichž tvarosloví často o participaci huti vypovídá. Kolem poloviny 13. století vniká na jihu Čech další důležité kulturní centrum, spojené s šířením panovnické moci a zakladatelskou činností krále Přemysla Otakara II. Založení města Písku a zásadní rozšiřování hradu Zvíkova vyžadovalo vybudování další jihočeské stavební huti, literaturou označované jako písecko-zvíkovská. Její vliv zasáhl i do okolí Milevska, ve kterém se nachází kostely v této práci analyzované a mapované formou katalogu. Její součástí zároveň bude revize problematiky tzv. písecko-zvíkovské stavební hutě tak, jak byla v českém bádání formulována před více než čtyřiceti lety. Na základě stavebně-historických průzkumů a formální analýzy staveb by mělo dojít k upřesnění otázky vlivů stavebních hutí a k pokusu o zasazení jihočeských staveb do odpovídajícího středoevropského kontextu.
|
|
|
Kostel sv. Martina v Bernarticích. Stavební historie a typologie.
NOVODVORSKÝ, Petr
Kostel sv. Martina v jihočeských Bernarticích patří k nejstarším stavbám v širokém okolí. I přes předpoklad vzniku kostela v souvislosti s milevskou stavební hutí se v minulosti nepodařilo přesněji určit dobu jeho vzniku. Tato práce si klade za cíl podrobně popsat stavební historii stavby a analýzou architektonických prvků a jejich tvarosloví potvrdit stavební aktivitu milevské huti v Bernarticích. Součástí práce je také pokus o zasazení stavby do širších typologických a slohových souvislostí.
|
|
|
Premonstrátský klášter a kostel sv. Jiljí v Milevsku
Zelenková, Pavla ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na stavební a architektonický vývoj premonstrátského kláštera a kostela sv. Jiljí v Milevsku ve středověku. Vychází ze starší umělecko historické literatury a vyhodnocuje poznatky archeologických výzkumů v lokalitě a stavebně historických průzkumů jednotlivých jeho objektů, které proběhly v souvislosti s navrácením komplexu řádu premonstrátů v 90. letech minulého století. Práce podává obraz milevského areálu a jeho stavebního i architektonického vývoje od vzniku předklášterního osídlení v 8. století do husitských válek. Věnuje se existenci dvorce s kostelem s apsidou, kamenným románským domem a trojlodní bazilikou. Charakterizuje zakladatelskou osobnost Jiřího z Milevska i význam prvního opata Jarlocha. Zevrubně hodnotí architekturu románského tribunového kostela sv. Jiljí a pokouší se interpretovat postup jeho výstavby. Zabývá se podobou klášterní baziliky a popisem románských konventních budov s ohledem na komparaci komplexu s dalšími románskými klášterními areály u nás. Popisuje architektonický rozkvět opatství v době rané gotiky i neméně významnou výstavbu kapitulní síně, paláců a kostela sv. Jiljí v době lucemburské. Výjimečnou architekturu archeologicky doložených i stojících staveb dává do kontextu se stavebním vývojem u nás i ve střední Evropě a hodnotí vliv...
|
|
|
Románské tympanony Posledního soudu ve Francii
Žďárská, Zuzana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Magisterská práce si klade za cíl na základě dostupné literatury a fotografické dokumentace zmapovat a podrobně popsat románské chrámové tympanony s tematikou Posledního soudu na území Francie. Nejvýznamnější část textu je věnována podrobnému popisu reprezentativních památek na základě fotografické dokumentace a jejich podrobné ikonografii. Pojednání o těchto uměleckých dílech je zařazeno do historických a uměleckohistorických souvislostí. Popsány jsou též regionální a typologické rozdíly v uměleckých formách vybraných uměleckých děl. Práce mapuje také charakteristické prvky zobrazování tématu Posledního soudu ve středověkém umění a vývoj ikonografických témat s ním souvisejících zejména v době románské.
|
|
|
Benediktinský klášter v Třebíči
MACOSZKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce pojednává o historii benediktinského kláštera v Třebíči z hlediska dostupné literatury. Zabývá se rámcovým naznačením významu benediktinského řádu pro naše země v 1. polovině 13. století. Třebíčský areál je v práci zmapován z hlediska jeho proměn, až po současný stav, který doplňuje obrazová dokumentace.
|
host ::
RSS.